Budiž atmosféra!

Světlo je víc než jen pouhá záře – vytváří pocit a náladu, které doma vnímáme, když se venku setmí. H.O.M.i.E. proto vybírá lampy s jasným postojem a konkrétní atmosférou.

Frustrace – tak se jmenuje nahrávka velkého Duka Ellingtona, kterou vydal téměř přesně na vrcholu velké deprese v USA. Přesto to není špatná nahrávka. Možná trochu vetchá.
A drsná, jako by několik zatoulaných not leželo jako otravné drobky v posteli. Zároveň táhlá, jak už to prozrazuje sám název písně. Ale je to příjemné tažení, kypře měkká šeď, kterou by si člověk rád ještě trochu přesněji sám vymaloval – nejlépe během dlouhého, prospaného nedělního rána na začátku prosince. Je zataženo a deštivo, člověk může ještě chvíli zůstat ležet. Klidně nejprve do půl druhé, a potom, tik tak, do tři čtvrtě na čtyři, když už se venku pomalu začíná stmívat. V ideálním případě si člověk v tyto pochmurné dny rozsvítí tu správnou lampu a otočením
stmívacího vypínače se mu podaří potlačit šedivý pocit z písně od Duka. Stojací lampy toto zvládnou velmi snadno. Prostřednictvím svého designu a s pomocí technických triků vytlačí šedivost všedního dne a navodí tu správnou atmosféru.

PODLE CHUTI A NÁLADY
Ke každé příležitosti či aktivitě se nám hodí různé typy osvětlení. Nejde přitom pouze o intenzitu. Stojací lampy nejraději přebírají úlohu, při které vytváří atmosféru, posilující tiché mezitóny v jednotlivých zónách prostoru. To vědí také designéři lamp, kteří už dávno nenavrhují pouhá osvětlovací tělesa, ale sady nástrojů pro střídání atmosféry – podle libosti světlo jasnější nebo tlumenější. Moderní svítidla vytvářejí pocity, zdůrazňují je a předávají dál. Jako jemný, melancholický měsíc v obytném salonu a jako křišťálově se třpytící střípky krásy, která vypráví o dráždivé euforii večírku. Jako meditativně hypnotizující psychedelické stráže. Nebo jako minimalisticky redukovaná obdoba koncentrovaného klidu, který přesně vyzařuje stroze navržený design svítidla.

ATMOSFÉRA
Designéry oblíbenému žánru stojacích lamp patří jedna speciální role. Zatímco se jiné prvky osvětlení při plánování osvětlení drží rády v pozadí, nedají se stojací lampy už díky své velikosti přehlédnout. Jsou solitérem, který na sebe strhává pozornost podobně jako socha. Geniální designéři jako Philippe Starck to interpretují originálním způsobem – tak, že například zvětší model „Archimoon“, což je klasická lampička určená pro psací stůl, a udělají z něho XXXL stojací lampu. Celkový dojem je potom přirozeně ohromující. Jen se pak ve vás budou střídat pocity, že jste buď trpaslík nebo se vám zmenšil pokoj. V žádném případě to ale není jediná emoce, na kterou se návrháři lamp zaměřují. Dalším tématem může být také univerzální zátiší. Kulatá deska nebo koule, která se vznáší pokud možno neviditelně zavěšená na ocelových pružinách nad konferenčním stolkem nebo čtenářským křeslem – je téměř k nerozeznání od měsíce na obloze, který jako by se zatoulal k nám do pokoje. Modely, které jsou úmyslně nenápadné a přitom dávají na odiv své technické vlastnosti, sledují směr, jenž se dá popsat asi takto: z hlediska designu a formy působit nenápadně, ale být vybaven co nejlepší technikou. Zajímavá jsou také svítidla, která úmyslně sledují důvěrně známé tvary: především starodávná stínidla. Ať už jsou z květované látky nebo nepoddajného polypropylenu, navozují pocit důvěry a tepla domova. Dalo by se to také říci tak, že tyto modely vyzařují takový druh světla, který vám je stejně přirozený jako kojenci mateřské mléko.

NOVÝ DRUH
Skulpturální modely, které staví do centra pozornosti nejen své světlo, ale také sebe samotné, sledují jinou ideu. Tyto modely by chtěly působit ironicky jako obrovský kaktus nebo vznášející se strašidlo. Nebo poeticky – chtěly by připomínat zevnitř nasvícenou uměleckou plastiku Anishe Kapoora nebo Henryho Moorea. Nové materiály a LED osvětlení se v žádném případě nechovají defenzivně. Je tomu právě naopak. Rozšiřují návrhářům možnosti silné prezentace, vytvářejí emocionální kvality s ještě jemnějšími nuancemi – je jedno, zda pochmurné látky podporují melancholii nebo zda způsobují barevné scenérie, které si můžeme vyvolat podle osobní nálady. To dobré na tom je, že se s touto technologií nikdy nenudíte. Ale pozor! Kdo si do rohu postaví zářící LED partygril, musí počítat s účinky nevkusu. Lampy je třeba vybírat vždy s ohledem na charakter interiéru nebo exteriéru.

BÁJEČNĚ VARIABILNÍ
A teď k detailům, které se týkají plánování osvětlení: stojací lampy jsou často součástí kolekce, což usnadňuje rozvržení světel
a jejich kombinace, protože jsou všechna jednoho druhu. Ale i tato světla jsou proměnná, mají nožní regulátor stmívání a zhasnutá, v závislosti na designu, ustupují do pozadí nebo stojí v prostoru jako umělecké dílo. Flexibilní stojací lampy nabízejí nespočetné možnosti interiérového osvětlení. Týká se to i jejich využití, můžeme je postavit do všech místností, od obývacího pokoje přes pracovnu, od ložnice až po jídelní stůl, nad kterým se sklánějí jako obr, který se chce podívat, co je dole. Záleží na aranžmá – stejná stojací lampa může sloužit jako proměnný designový objekt, který je vyráběn v různých barevných provedeních. Různý je také způsob, jak moderní stojací lampy prostor nasvěcují a jak jej dokážou proměnit. Tradiční modely vytvářejí světelné ostrovy v jemném přítmí obytných místností a poskytují také klidné, jasné a rovnoměrné, dostatečné světlo pro čtení.

HRA STÍNŮ
Naprosto jinak působí stojací lampy nasvěcující strop. Využívají se především v nízkých až středně vysokých místnostech, protože tento druh světla opticky místnost zvětšuje. A nejen to: díky variabilní intenzitě světla je možné vytvářet zajímavé stíny jednotlivých prvků interiéru. V blízkosti televize se třeba hodí použít lampu pro osvětlení jejího pozadí, což působí dobře na náš zrak. To ale platí pouze v případě, že televize vedle této stojací lampy dojde uznání. Jinak je jasné, kdo tady hraje hlavní roli.