LÁSKA K VÍNU

Málokterá láska k alkoholu má tak úžasné následky, jako je láska k vínu mezi architekty a architektkami. V posledních letech se po světě objevily dechberoucí vinotéky, které vymyslela špička světové architektury. Zaha Hadid, Frank Gehry či Norman Foster - každý z nich má tu svou, unikátní a nepřehlédnutelnou vinici. I Česko se letos zařadilo na seznam zemí s výjimečnou vinicí z architektonického pera, když Josef Pleskot dostavěl tu svou na jižní Moravě.
Momentálně nejuznávanější architektka na světě, Iráčanka Zaha Hadid, navrhla degustační místnost tradiční vinařské firmy Rioja López de Heredia.  Tento kousek architektury připomíná cibuli nebo ruskou matrjošku. Má obal ze skla a cenný vnitřní prostor obklopují nosné elementy tvarované do písmene L. Skleněné vrstvy připomínají pomíjivé a mnohovrstvé smyslové dojmy, které vznikají při dekantování láhví dobrého vína. Hadid je vůbec první ženou, která získala Pritzkerovu cenu za architekturu za celých šestadvacet let existence. Za degustační místnost Lopez de Heredia získala také první cenu britské Great Indoors Awards, protože podle poroty dokázala geniálně spojit staré a nové. Kritici Hadid přezdívají „diva“, zřejmě pro její náročnost na sebe i své okolí. Je památné, jak architektka na tuto invektivu odpověděla. V roce 2003, když otevírala Cincinnati Art Center, jednu z jejích prvních veřejných budov, měli všichni asistenti a asistentky trička s nápisem „Would they call me a diva if I were a guy?” (Říkali by mi diva, kdybych byla muž?). Nevíme sice, jaká trička nosili při otevření degustační místnosti Lopez de Heredia, ale pro nás touto místností každopádně Zaha Hadid potvrdila svůj vytříbený čich.

Rioja je dubaj vína
Je známo, že La Rioja, přenádherná hornatá oblast ve Španělsku, vyrábí jedna z nejlepších vín na světě. V posledních letech ale začala produktovat ještě něco dalšího - skvělou světovou architekturu.
Rioja Alavesa se nachází v baskitské části země a jižně od Bilbaa, města, které se stalo domovem futuristické stavby Guggenheimova muzea od architekta Franka Gehryho. Jeho proslulé vlny z kamene, skla a titanu ho proslavily po celém světě a do Bilbaa přivedly davy turistů. Díky tomu město zažilo renesanci a moderní architektura ho doslova regenerovala. Tamější radní jsou zřejmě mnohem osvícenější (a mnohem méně zkorumpovaní?) než jsou ti pražští, a tak tenhle „Bilbao Revival“ mohl Španělsku dodat puncu progresivní země se smyslem pro vše nové.
Trend se uchytil a úspěch Bilbaa se rozšířil směrem na jih, kde několik talentovaných architektů a architektech navrhlo moderní, krásné hotely a vinice, kterým se tam říká „bodega“. Kdo jednou okusil Guggenheimovo muzeum v Bilbau, potřebuje vidět víc Gehryho. Naštěstí nemusí ujet ani 150 kilometrů.

Koupat se ve víně
Projíždíte krásnou, hornatou oblastí s kopci plnými vinic, když dojedete k dalšímu a nepřehlédnutelnému Gehryho výtvoru. Objednavatelem jeho divokých vln je vinice s názvem Vinos Herederos del Marques de Riscal in Elciego. Navrhl pro ně hotel s 43 poschodími. Titanový obal jeho hotelu Marqués de Riscal září už z dálky v barvách dobrého riojarského vína: rudě a růžově jako víno samo, zlatě jako síť, která tradičně obepíná láhev a stříbrně jako hrdá etiketa. Původně měl tento Kanaďan nově zařídit kanceláře v Marqués de Riscal. Nápad s hotelem vznikl podle slov místních obyvatel vlastně náhodou. Říká se, že se to stalo v momentě kdy Gehrymu nabídli víno z roku 1929, což je jeho rok narození. Ve městě, které se považuje za centrum vína a kam ročně jezdí několik set tisíc turistů, to zase tak nečekaný nápad nebyl. Specialitou hotelu jsou lázně, kde vás léčí vínovou terapií.  Francouzští experti vás ponoří do „sudové koupele“ , která je plná rozmělněných hroznů. Vypadá to jako gigantická výřivka ve tvaru sudu a vřele to všem doporučujeme! 
Vínové vlnobití způsobili v severním Španělsku i místní architekti. Pojedete-li od baskického hlavního města Bilbaa hodinu směrem na jih, objeví se před vámi vlnitá cedrová střecha Santiaga Calatravy, se kterou na sebe upozornil už v roce 2001. Calatrava, mistr lehké, vznášející se architektury, vrátil svou protaženou budovou co vínu dluží: solidní omámení, jak v horizontálním, tak vertikálním směru zvýšeního vlnobití a estetického požitku.

I vinaři mají své trendy...
Ne že by se tento trend objevil jen tady a právě teď. Americký architekt Michael Graves vybudoval už v roce 1987 postmoderní vinařskou katedrálu - a ukazuje se jako propagátor nové myšlenky, která se bleskem rozšířila v dalších vinařských oblastech. Například region Stellenbosch v Jižní Africe, kde architekti Dillon and de Gastines v roce 1992 překvapili s moderní budovou, nebo Maďar Dezso, který tokajskému dodal novou, době odpovídající vizáž. Opět přichází vklad kalifornské Napa Valley, kde  Herzog a de Meuron 1998 prezentují minimalistické i drátěné košíky vytvořené k lepší tepelné regulaci - Dominus Winery. Mario Botta, architekt Cantina Petra u italského Livorna, staví v roce 2003 vínu raději bezhrannou budovu ve tvaru vejce s mystickou hloubkou. Také v rakouském Weinviertlu se objevuje hvězda: Steven Holl z New Yorku, známý svými budovami meditačního rázu, vytváří v roce 2003 své Loisium, první vinnou architekturu střední Evropy. Je to skulpturání budova, která oplývá detaily a materiálem na téma víno. Například lahvově zelená okna, korkem obložené místnosti a matná hliníková fólie, která září uprostřed romantického vinohradu.

... a česko má svého pleskota
Extrémně zaneprázdněný sir Norman Foster si našel chvilku na hned dvě sklizně vína. Zatímco v případě architektury Franka Gehryho nebo Maria Botta kritici tvrdí, že by podobně mohly vypadat i ty „normální“ domy, jde Forster u svého loni dokončeného projektu v malém španělském městečku Gumiel de Izan o krok dál. „ Jde tu o zrání“, říká k tomu Foster. „O architekturu, která se bude časem a s počasím dál vyvíjet, tak jako dobré víno potřebuje ke svému zrání čas.“ Že to myslí vážně, prozrazuje už jen letmý pohled na zakázku za 700 milionů korun. Fosterova tříkřídlová budova ve tvaru hvězdy by mohla být modelem pro další díl Hvězdných válek.
Díky někdejšímu „hradnímu“ architektovi Josefu Pleskotovi se i Česko může pochlubit svoji designovou vinicí. Dokončil ji letos na jaře v moravských Popicích a vinařství Sonberk se díky ní stalo prvním, které si po vzoru světových značek najalo renomovaného architekta. Pleskot, sám velký milovník vína, ve výběrovém řízení porazil Vlada Miluniče, který s ním prý pak nějakou dobu nemluvil. Budova se nachází v mírném svahu vinice, které přirozeně dominuje. K vinotéce vede kamenná cesta, po které mohou přijet na ochutnávku všichni, kdo milují víno aspoň tak jako my.