„Je to dům, ve kterém jsem vždycky chtěl bydlet,“ rozhlíží se Michal Froněk spokojeně po svém bytě. Jeho zařizování je pro něj i manželku Terezu nikdy nekončící práce. My jsme si na návštěvě u nich připadali jako v klenotnici - každou chvíli jsme narazili na nějaký úžasný designový poklad.

Text David Kalista  Foto Tomáš Souček a Kristina Hrabětová

Rodina jednoho z nejuznávanějších českých architektů a designérů Michala Froňka ze studia Olgoj Chorchoj žije v pravověrném funkcionalistickém domě nedaleko pražského parku Letná. Michalovi se získáním bytu v něm splnil životní sen. Pochází z návrhu prvorepublikového architekta, urbanisty a vizionáře Bohumíra Kozáka, jehož práce dala tvář mnohým částem Prahy. Příkladem mohou být třeba Masarykovy domovy (dnes Thomayerova nemocnice), nebo studie přemostění Nuselského údolí, kterou Kozák vypracoval už v roce 1918. Kolaudace tohoto domu proběhla až v roce 1941. K velké škodě se nedochovalo původní obložení fasády skleněnými deskami. „Nějaké desky spadly a OPBH tenkrát přišlo lepší je z bezpečnostních důvodů strhnout,“ říká Michal Froňek. Celý dům dýchá atmosférou funkcionalismu. Skoro každý detail je malý designový zážitek, který vám připomene, jak kvalitně a vkusně se v tomto období věci vyráběly. Už jen pohled na původní poštovní schránky je toho důkazem. Byt, ve kterém žije Michal s ženou Terezou a malým synem Teodorem, je velkorysý, světlý a vzdušný s intuitivně řešenou dispozicí. V mnoha jeho momentech jste nuceni si uvědomit, jak dlouhou dobu je tento byt osídlen, a přesto v něm najdete původní dveře, okna, kliky, vypínače, parkety, dokonce i manuální ovládání ventilačky. Co je staré, nemusí být vždy zastaralé, nefunkční, nekvalitní nebo dokonce nevzhledné. Výmluvným příkladem mohou být třeba souvisle seskládané parkety po celém bytě. Navíc v podlaze je zabudované původní krytálové topení, fungující bez jediného nutného zásahu už 70 let. Froňkovi se netají tím, že rádi zachraňují staré artikly - a v jejich vášni jim nezabrání, ani když jsou ve sběrném kontejneru. „Ve sklepě máme asi 30 širmů od lamp,“ říká Tereza Froňková
a přidává historku, jak přišli k jednomu skvělému křeslu. „Uviděla jsem ho v kontejneru před domem, ale chtěla jsem počkat na Michala, až se vrátí domů a s křeslem mi pomůže. Pořád jsem ho nervózně vyhlížela z okna a zároveň hlídala křeslo, aby ho nikdo nevzal před námi. A najednou tam vidím nějakého muže, jak to křeslo vytahuje ven. Byla jsem z toho úplně vedle, nevěděla jsem, jak tomu zabránit. Až po chvíli jsem v tom chlapíkovi poznala Michala,“ směje se Tereza. Jejich sběratelské nadšení jim dělá z bytu učebnici interiérového designu, především díky odkazům na EXPO 58 a následnou vlnu známou jako bruselký styl. V centrální hale je jídelní stůl s velkou knihovnou, za kterou jsou schované posuvné dveře, které v případě potřeby oddělí kuchyň a místnost pro personál. Snadno se tak oddělí kuchyň a pracovna. Povrch jídelního stolu, knihovny a dveří je potažený ořechovou dýhou tmavého odstínu. Vzhledově masivní desku stolu odlehčují židle svou subtilní konstrukcí a plastovým sedákem. Obývací pokoj oddělují široké prosklené dveře s kloubovým mechanismem, díky kterému se dveře snadno roztáhnou a celý prostor se tím otevře. V pokoji hned zaujme funkcionalistická sofa s trubkovým rámem
a bočním úložným prostorem. „To je původní originál, máme ji z Modernisty,“ poznamenává Michal. Další místnost je přizpůsobena malému Teodorovi. Terezou navržený pult s úložným prostorem může být díky absenci radiátoru přímo pod okny. Ve vedlejší ložnici pak nacházíme další unikátní sběratelský kousek: křesílka s laminátovou skořepinou z roku 1959. Byt také disponuje množstvím komor a uložných prostor, které také napomáhají k velkorysosti tohoto prostoru. Při srovnání s vetšinou dnešních novostaveb je právě velkorysost slovo, které vás při procházce tímto bytem napadá nejčastěji ze všech.

www.olgojchorchoj.cz