Stavba à la Berg. Van den Bergovi si přáli, aby byl jejich nový domov souhrou stavby a přírody. Geometrické pravoúhelné tvary a proporce mají i bazén, trávníky a zahradní porosty.

Lákavý. Vstupní dveře opticky ještě zvýrazňuje obrovský otvor ve fasádě. Štíhlá skulptura vítá přicházející hosty a vytváří jemný protipól přísným tvarům stavby.

Přitažlivý. Když vstoupí Paul van den Berg na balkón před svou kanceláří, užívá si třicetimetrovou délku svého domu i zvenčí. Veranda i balkón jsou zastřešené a dají se využívat celý rok. Strategicky umístěné světlíky osvětlují sedací nábytek ze dřeva.

Soukromí. Na horních poschodích jsou ložnice a pokoje pro hosty. Vášeň van den Bergů pro neobyčejný nábytek je patrná i tam. V jednom z nich stojí toto pletené křeslo Knotted Chair od Marcela Wanderse pro Cappellini.

Text Ludger Paffrath   Foto Sandra Piske

Architekt dostal zakázku: „Náš dům má být strohý, ale nesmí působit chladně.“ Tak vznikla vila v Antverpách. Ještě nikdy nebyla přísnost tak měkká.

 


Celý článek: H.O.M.i.E. 04-05/2008

Stěhování bez stresů je snem mnoha z nás. Představa, že si jednoduše sbalíte kufr, nastoupíte do auta a jedete směrem k nové adrese, kde si zase stejně rychle vybalíte, je pohádková a neuskutečnitelná. Těžko se takhle přece přestěhuje manželský pár, který už má odrostlé děti a stříbrnou svatbu za sebou. Anebo že by přece jen?
Anitě a Paulovi van den Bergovým se ale podařilo přesně to. Do svého nového domu v Antverpách se totiž přestěhovali přesně takhle. Lidem, kteří si koupili jejich původní dům, se styl a zařízení tohoto holandského páru zalíbil natolik, že ho doslova koupili „all inclusive“ – od pohovky až po rohožku v koupelně.
Číslo s novým bydlením mají van den Bergovi nacvičené už ze svého starého domu. Paul si jako  jednatel holandského výrobce  nábytku Montis nenechá ujít příležitost, aby otestoval novou kolekci ve vlastních čtyřech stěnách. V minulých letech díky tomu zažil až  neuvěřitelnou rotaci nábytku v  obýváku. V novém domě je jiné úplně všechno, samozřejmě nejvíc dům samotný. Ten rozdíl už snad ani nemohl být markantnější. Ve srovnání se starým domem, který byl postavený ve stylu anglického venkova, působí nový objekt jako hypermoderní geometrický modul, který někdo nainstaloval do belgické přírody. „Splnili jsme si životní sen a postavili si dům přesně podle našich představ a snů“, říká Paul van den Berg. A kvůli splnění společného snu se dokonce museli přestěhovat do jiné země. V Holandsku by se totiž jejich dům nedal kvůli nesmírně přísným stavebním předpisům v této podobě vůbec realizovat. Takže čeští památkáři a stavební úředníci nejsou nejzabedněnější na světě. A pokud ano, tak v tom minimálně nejsou sami.
Van den Bergovi měli vizi otevřené stavby se strohými moderními formami. Architektům Dirkovi Heveraetovi z kanceláře Vlassak-Verhulst a Fransovi van Houten z Top-Mouton je vysvětlili tak, že jim je prostě nakreslili. To se později ukázalo jako výborný nápad - zkuste vizuálním lidem něco vysvětlit jenom slovy. „Respektovali jsme se a poslouchali jeden druhého a hodně spolu mluvili a kreslili si. I když jsme vždycky neměli stejné představy, právě tyhle diskuse nás nejvíc posunuly dál,“ vzpomíná Paul van den Berg. A to i přesto, že výsledek nakonec nemá moc společného se žádným z domů z obrázků.
Pravoúhlá budova má rozměry 14 x 30 metrů. Zastřešená veranda, jejíž střecha je zároveň dlouhým balkónem, je chráněná tak dokonale, že tento vnější prostor se dá i v deštivém počasí nebo za silného slunce využívat jako rozšířený obytný prostor. Harmonické propojení vnějších  a vnitřních prostor si van den Bergovi přímo vydupali. Velkorysé skleněné plochy vpouštějí  do obytného prostoru přírodu a 7 000 m2 velký pozemek se tak opticky využívá v celé své kráse. A veliká zahrada geometrických tvarů zase chrání obyvatele před zvědavými pohledy.
„Když otevřete na horním poschodí dveře, vidíte až třicet metrů před sebe“, říká Paul o dlouhých výhledech, které dům nabízí nejen směrem ven, ale do vnitřku domu. Zvlášť  v chodbách podél fasád je délka prosvětlené stavby hodně znát. A mezi těmito únikovými cestami jsou nainstalovány kulisy. Tak nazývají obyvatelé jednotlivé obytné prostory. Zeď na spodním poschodí dělí vstupní kulisu od jídelní kulisy, další zase jídelní část od kuchyně. I tak je všechno propojené vnějšími chodbami. A když už bude mít někdo otevřeného bydlení dost, dají se kulisy přestavět na uzavřené prostory. Ale to van den Bergovi zatím nepotřebovali.